ANDĚLIKA LÉKAŘSKÁ - Kořen

ANDĚLIKA LÉKAŘSKÁ (Archangelica officinalis), slov. Archangelika lekárska

LIDOVÉ NÁZVY: Andělička, andělka, andělský kořen, anjelička, anjelika, děhel, děhyl, kořen sv. Ducha, koření svatodušní, svatý kořen, tráva andělů, litvor, vybolen

                     

DOBA SKLIZNĚ: říjen                        

POPIS: dvouletá až víceletá rostlina, dorůstající do  výšky i přes 2m. V prvním roce vytváří bohatou růžici přízemních listů, které jsou ve druhém roce lysé,1x – 3x zpeřené, na spodní straně modrozelené. Lodyha, která vyrůstá v roce druhém je dutá, často tmavě nachově zbarvená, rýhovaná. Oddenek je řepovitý, kořeny hnědé, do 30 cm. Bílé květy jsou složeny ve velké, koncové okolíky (mají až 15 cm v průměru). Plody tvoří nažloutlé vejčité nažky. Kvete v červenci až v srpnu.

POUŽITÍ

Vnitřně se užívá při zažívacích potížích (špatné trávení, plynatost), při křečích, při snížené tvorbě moči a tvorbě močových kamenů. Zevně je vhodná při zhmožděninách, při bércových vředech a spáleninách. 

PĚSTOVÁNÍ

Podnebí a půda: Pěstuje se na hlubokých, humusem zásobených a vlhkých půdách. Těžké nebo jílovité mazlavé půdy jsou pro ni nevhodné. Dobře snáší polostín i horské polohy, ale je citlivá na déletrvající sucho. Do osevního postupu se zařazuje po předplodině hnojené chlévskou mrvou.

Způsob pěstování: Nejsilnější kořeny produkují rostliny pěstované ze sazenic. Výsev pro sazenice provádíme od srpna až do zámrazu do mělkých řádků 30 – 50 cm od sebe vzdálených. Výsev nezahrnujeme, neboť osivo ke klíčení potřebuje světlo. Ke správnému vyklíčení potřebuje také promrznout. Na osetí 1aru musíme počítat se spotřebou 30 – 40 g osiva. Andělika by měla začít klíčit po 20 dnech . Lze ji  též vysévat časně na jaře (únor , březen) a to vždy tak, aby osivo ještě stačil přejít mráz.

Na podzim vypěstované sazenice vysadíme na produkční pozemek do sponu 50 x 50 cm. Na 1 ar potřebujeme 400 – 600 sazenic. V průběhu vegetace musíme porost udržovat pletím a okopáváním v bezplevelném stavu. Protože může dojít k potřísnění pokožky čerstvou šťávou z kořenů, doporučujeme během sklizně nosit  rukavice a ochranný oděv. U citlivějších lidí vyvolává tato šťáva ekzém.

Sklizeň: Na podzim (většinou v říjnu) kořeny sklízíme rýčem, rycími vidlemi nebo na větších pozemcích vyoráváme pluhem. Od hlavy kořene je třeba odříznout zbytky listů, kořeny pak očistit, oprat a silnější po délce rozpůlit.

Plody sklízíme ve druhém roce v době dozrávání středového okolíku (září). Tyto okolíky odřezáváme nožem na předem připravené plachty.

SUŠENÍ

Kořeny sušíme teplem umělým do 40°C. Výnos z 1 aru je cca 15 – 20 kg suchých kořenů. Drogu ukládáme do papírových pytlů. Pozor, kořen snadno vlhne, plesniví a často bývá napaden hmyzem.

SESYCHACÍ POMĚR: kořen: 4:1