BRUSINKA OBECNÁ

BRUSINKA OBECNÁ, BRUSNICE BRUSINKA (Vaccinium vitis-idaea)

LIDOVÉ NÁZVY: Kyselinka, "kalina", kalinka, brusinka, červená borůvka

 

DOBA SBĚRU: červen - září

POPIS: je rostlina z čeledi vřesovcovitých. Plodem této rostliny je brusinka, která dala jméno celé rostlině. Brusnice brusinka je plazivý keřík dorůstající do výšky 15 - 25 cm. Nadzemní stonek i rozvětvený oddenek má zdřevnatělý. Na zelených ojíněných větvičkách rostou 10 - 25 mm vejčité listy. Svrchní strana listu je zbarvena tmavozeleně a leskne se, spodní strana je šedomodrá až šedozelená a matová. Listy mají postavení na stonku střídavé a vyskytují se celoročně.

Květy v květenství hroznu rostou na krátkých stopkách. Barva květu je bílá přes narůžovělou do růžové. Koruna okvětí je zvoncovitá se čtyřmi korunními lístky, kalich okvětí je pouze blanitý s pěti květními lístky, trojúhelníkovou čnělkou a 8–10 tyčinkami. Kvete od května do července.

Plody - brusinky jsou červené (dozrávají z bílých až průhledných) bobule o průměru 5 - 8 mm. Jsou jedlé, kyselé nahořklé, dozrávají v srpnu až říjnu.

 

POUŽITÍ

Brání rozvoji bakteriálních onemocnění močových cest– upravují pH prostředí, zmírňují záněty močových cest, podporují správnou funkci močového měchýře, působí proti mikrobiálnímu povlaku již v ústech, u inkontinence zpomalují rozklad moči a zamezují tak vzniku nežádoucího zápachu, snižují riziko kornatění tepen, protože snižují hladinu celkového cholesterolu, a zvyšují hladinu dobrého cholesterolu, chrání játra před účinkem volných radikálů, mají hepatoprotektivní účinek, zlepšují průběh virových onemocnění (včetně virů herpetických).

SBĚR

Výskyt: na kyselých, na minerály chudých půdách, konkrétně na svazích kopců a hor jehličnatých lesů, na vřesovištích i rašeliništích v mírném pásu severní polokoule.  

Způsob sběru: Nať – ostrým nožem, nůžkami nebo srpem. Je však třeba počítat s tím, že se nástroje na houževnaté nati brzy otupí, proto je dobré si srp nebo sekáček upravit na pilovité ostří. Sbíráme jen mladé keříčky bez plodů a bez dřevnatých částí. Nikdy nevytrháváme nať i s kořenem. Vhodné je před odříznutím natě porost několikrát projet rukou, aby zachycené jehličí a jiné nečistoty propadly na zem.

Sušení: Nať – sušíme asi ve 20 cm vrstvě na stinném, dobře větraném místě nebo umělým teplem do 40°C. Keříčky se zahnědlými listy je nutné během sušení odstranit celé.
Nať balíme do jutových nebo propylenových žoků.

SESYCHACÍ POMĚR: 4:1