KOMONICE LÉKAŘSKÁ

KOMONICE LÉKAŘSKÁ (Melilotus officinalis), slov. Komonica lekárska

LIDOVÉ NÁZVY: Úbytní koření, kamenná jatelinka, kadeře sv. Jana, lucerna, žlutý kvítek, bulharský jetel, kameníček, komínek žlutý, komínka, komonka, koňský jetel, medový jetel, svatojánská kadeř, včelí bylina, uherský jetel

 

SBÍRÁME: nať

DOBA SBĚRU: červen – září

POPIS: Dvouletá, zřídka jednoletá, až 120 cm vysoká bylina s dutou a hranatou lodyhou. Řapíkaté listy jsou trojčetné. Drobné, sytě žluté květy jsou sestaveny do hustých hroznů. Plodem je tmavý lusk. Komonice kvete od června do srpna.

 

 

POUŽITÍ
Používá se na ovonění čajových směsí a tabáku, má odhleňovací účinky. Použití hlavně při průduškových katarech. Zevně k obkladům na otoky.

SBĚR
Výskyt: Na rumištích, náspech, pastvinách, podél cest, na kamenitých stráních
Způsob sběru: Nožem nebo srpem odřezáváme žlutě kvetoucí vrcholky v délce asi 40 cm. Ze silnějších rostlin sbíráme pouze postranní olistěné výhonky. Můžeme také použít ostré nůžky – ale pozor, rychle se ztupí, neboť nať je poměrně tvrdá. Sbíráme pouze komonici žlutě kvetoucí – komonice bílá se nesbírá.

SUŠENÍ
Rostliny svážeme do malých svazečků a sušíme zavěšené na šňůře, nebo v 10 cm vrstvě na sítech či papírech na stinném a dobře větraném místě. Komonice patří mezi dobře se sušící byliny, není náchylná k zapaření. Je možné použít i teplo umělé, ale jen do 35°C. Většinou ji sušíme odděleně od ostatních bylin neboť je silně aromatická a uvolňuje se z ní kumarin (připomíná vůni hořkých mandlí).

SESYCHACÍ POMĚR: 5:1