KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ

KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ (Symphytum officinale), slov. Kostihoj lekársky

LIDOVÉ NÁZVY: Černý kořen, chropáč, sladký lupen, stříbrník, dobrý kořen, černé koření, kazival, kobylí mláto, kobylí máslo, kobylí mléko, konsolida, koščeval, kozival, kozivalový kořen, svalník

 

SBÍRÁME: kořen

DOBA SBĚRU: září – říjen

POPIS: Statná vytrvalá rostlina, až 1 m vysoká, s bohatě větveným, černým oddenkem. Lodyha kostivalu je přímá, ve spodní části čtyřhranná a chlupatá. Střídavé listy jsou vejčitě kopinaté, řapíkaté až přisedlé. Trubkovité květy mají zpravidla nachově fialovou barvu, jen vyjímečně jsou barvy modré, červené nebo bílé. Plodem jsou tvrdky. Kvete od června do července.

POUŽITÍ
Používá se jako prostředek při žaludečních vředech, a také při chronických zápalech dýchacích cest a při silném zahlenění. Nejběžnější je upotřebení ve formě bylinných obkladů, mastí a koupelí – napomáhá při zlomeninách, krevních podlitinách, křečových žilách a při zánětech kloubů a kostí.

SBĚR
Výskyt: Na březích potoků, řek a rybníků, na vlhkých loukách
Způsob sběru: Kostival sklízíme úzkým rýčem, rycími vidlemi nebo dloubákem. Většinou vyrýváme celou rostlinu i s natí, kterou dodatečně odstraníme.
Odříznutý kořen oklepeme od země a ukládáme jej do košů nebo přepravek. Kořeny je třeba opláchnout, ale nikdy je dlouho nemáčíme, jen rychle očistíme kartáčkem. Silné kořeny podélně rozřezáváme (lépe prosychají).

SUŠENÍ
Očištěné a rozřezané kořeny necháme okapat a zavadnout na stinném a větraném místě. Většinou je dosušujeme teplem umělým okolo 40°C. Během sušení obracíme. Dobře usušený kořen poznáme tak, že při ohnutí praskne. Kořeny kostivalu jsou na povrchu typicky černé, avšak na lomu mají barvu bílou. Skladujeme v pevných papírových obalech.

SESYCHACÍ POMĚR: 6:1