MÁTA PEPRNÁ

MÁTA PEPRNÁ (Mentha piperita), slov. Mäta pieporná

LIDOVÉ NÁZVY: Větrové koření, fefrmincka, balšám, větrná bylina, bylina matky Boží, koření fefrmincové, máta pepřová, máta římská, máta zahradní, minta, náma, peprnej balšám, větrové koření

 

SBÍRÁME / SKLÍZÍME: list, nať
DOBA SBĚRU / SKLIZNĚ: červen – září

POPIS: Vytrvalá bylina až 60 cm vysoká s dlouhým plazivým oddenkem. Lodyha je čtyřhranná, listy vejčitě kopinaté s nepravidelně pilovitými okraji. Květy nachové barvy jsou uspořádány do lichopřeslenů, ke konci ve válcovité klasy. Kvete od června do srpna. Plodem jsou tvrdky.


POUŽITÍ
Máta peprná je silně aromatická rostlina. Její silice povzbuzuje vylučování žluče, zmírňuje nadýmání a uvolňuje křeče zažívacího traktu. Droga se také přidává do různých čajových směsí za účelem úpravy nepříjemné chuti.

SBĚR
Výskyt: Pěstuje se na zahrádkách
Způsob sběru: List – mátu můžeme sdrhávat rovnou na místě nebo srpem či nožem odřezáváme celou nať a listy otrháváme dodatečně ze sklizených rostlin. Nať – sklízí se ještě před květem (nejdéle na počátku květu), kdy je narostlá do 20 – 30 cm výšky. Většinou ji sklízíme srpem, v menším množství odřezáváme nožem, vždy alespoň 10 cm nad zemí. Nať máty sklízíme za slunečného počasí, kdy rostlina obsahuje nejvyšší procento silic.

PĚSTOVÁNÍ
Podnebí a půda: Máta vyžaduje teplejší a vlhčí podnebí a půdu bohatou na humus. Jako předplodina je nejlepší organicky hnojená plodina např. brambory, cukrová řepa nebo hrách. Před výsadbou půdu prohnojíme – na 1 ar 3 – 4 kg superfosfátu, 3 kg 40 % draselné soli a 2 – 3 kg ledku amonného s vápencem.
Na množství silice, pro kterou je máta pěstovaná, má největší vliv teplota a sluneční svit. Nejlepší sklizně jsou ze slunných míst, kde není příliš značné množství srážek. Snese i zastínění, ale jen pokud je chráněná před studenými větry.
Způsob pěstování: Porost máty se zakládá pouze vegetativním způsobem a to podzemními výběžky tzv. stolony. Stolony pro výsadbu musí být čerstvé, o délce 10 – 20 cm a mít alespoň 3 zdravá očka. Vysazujeme je na podzim (říjen – listopad), eventuelně na jaře (duben – květen). Při jarní výsadbě musíme pozemek dostatečně zavlažovat. Mátové stolony klademe do souvislých pásů 10 cm hlubokých, vzdálených od sebe 50 – 60 cm. Ihned je zahrnujeme zemí, aby nezaschly. Jakmile máta vyroste, provádíme první plečkování. Porost musí být udržován v bezplevelném stavu, takže je vhodné použít herbicidy (Sinbar). Při prvních příznacích napadení porostu rzí mátovou (oranžové tečky na spodní straně listů), musíme mátu okamžitě sklidit.
Sklizeň: Nať sklízíme před rozkvětem (1. sklizeň v červnu, 2. sklizeň v srpnu), v době kdy dosahuje výšky min. 25 cm. V malém sklízíme srpy, ve velkém žacím nakládačem. Pokud pěstujeme mátu pro list, sklízíme stejným způsobem a list sdrháváme ještě před sušením. Po sklizni musíme pozemek znovu přihnojit a vydatně zalít. Z 1 aru můžeme sklidit okolo 40 kg suché natě (sklizeň v prvním roce bývá o něco nižší).

SUŠENÍ
List máty sušíme na lískách nebo sítech ve vrstvě do 5 cm na stinných a vzdušných místech nebo v sušárně teplem umělým do 40°C. Během sušení opatrně načechráváme. Listy balíme do papírových pytlů.
Nať máty sušíme ve vrstvě do 10 cm, vždy ve stínu. Během sušení dostatečně větráme. Při použití tepla umělého nesmí teplota překročit 40°C. Mátu balíme do papírových pytlů nebo jutových žoků.

SESYCHACÍ POMĚR: list 5:1, nať 4:1