MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ

MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ (Melissa officinalis), slov. Medovka lekárska

LIDOVÉ NÁZVY: Apiastrum, melisa, marulka, matečník, medlinka, včelanka, doušník, citronelka, citronová melisa, doubravnice, kocúrník, lemonika, lemonka, marule, máta citrónová, meduník, medunka, planá máta, včelník

 

SBÍRÁME / SKLÍZÍME: nať

DOBA SBĚRU / SKLIZNĚ: červen – září

POPIS: Vytrvalá rostlina, která dorůstá až 80 cm výšky. Mírně chlupaté listy jsou vejčitého tvaru, na okrajích vroubkované. Květy bílé nebo namodralé barvy jsou uspořádány do lichopřeslenů. Kvete od června do července. Plodem jsou lesklé, černé tvrdky. Charakteristická je pro ni příjemná citrónová vůně.

 

POUŽITÍ

Příznivě působí při nadýmání, při nervových problémech, migrénách, bolestivé menstruaci, při lehčích formách nespavosti a chronických zánětech žlučníku.

SBĚR
Výskyt: Divoce rostoucí nebo zplanělá v lesích, křovinách a podél plotů, většinou však pěstovaná bylina
Způsob sběru: Nať meduňky sklízíme ještě před rozkvětem, nejpozději na počátku květu. Žneme ji srpem 10 – 15 cm nad zemí. Na menší množství natě můžeme použít i nůžky. S meduňkou zacházíme opatrně, neboť je choulostivá na mechanické poškození (poškozená místa během sušení černají).

PĚSTOVÁNÍ
Podnebí a půda: Meduňka patří mezi teplomilné rostliny, a tak vyžaduje chráněné polohy a slunná místa (snáší i polostín). Nejvhodnější je pro ni půda hluboká, hlinitopísčitá až hlinitá s vysokým obsahem živin. Jako předplodiny se nejvíce osvědčily luskoviny a okopaniny. Na podzim se přidává do půdy na 1 ar asi 300 kg chlévské mrvy, 2 kg superfosfátu, 1 kg 40 % draselné soli a 2 kg ledku amonného.
Způsob pěstování: Porost meduňky zakládáme buď z přímého jarního výsevu nebo z předpěstovaných sazenic. Jarní výsev provádíme nejdříve v druhé polovině května aby vzešlé rostlinky nespálil mráz. Osivo meduňky je velmi drobné a tak jej mísíme např. s krupicí (pískem, pilinami) v poměru na jeden díl osiva, 2 – 3 díly krupice. Smíchané osivo vyséváme do řádků od sebe vzdálených asi 50 cm. Spotřeba osiva se pohybuje okolo 20 g na 1 ar. Pokud je porost příliš hustý, musíme meduňku vyjednotit.
Pokud chceme porost zakládat ze sazenic, vyséváme osivo během dubna buď do bedniček, truhlíků nebo do teplého pařeniště. V době, kdy rostlinky dosáhnou alespoň 2 cm výšky, můžeme je přesazovat na množitelský záhon (spon 3 x 3). Pozor, mladé rostlinky jsou velmi choulostivé na chlad. K výsadbě na produkční pozemek jsou připraveny, až když jsou dostatečně silné a to bývá až koncem srpna nebo začátkem září. Nikdy nevysazujeme sazenice do suché půdy a vždy po vysazení dostatečně zalijeme. Nedoporučuje se zakládat porost dělením starších trsů, neboť takové kultury nevydrží na jednom místě déle než tři roky. Při založení porostu přímým výsevem nebo z předpěstovaných sazenic můžeme počítat s jedním stanovištěm až na 6 let.
Sklizeň: Nať meduňky sklízíme ještě před rozkvětem (konec června až začátek července). Na malých plochách meduňku sklízíme srpem a to asi 15 cm nad zemí, ve velkém žacím strojem. Sklizeň v prvním roce je poměrně nízká (15 kg z 1 aru), v dalších letech se zvyšuje – pohybuje se od 20 – 40 kg z 1 aru.

SUŠENÍ
Aby si meduňka ponechala svěže zelenou barvu a typickou citrónovou vůni, je třeba ji usušit co nejrychleji. Pokud můžeme, sušíme ji rozprostřenou na sušárně při teplotě do 35°C. V malém množství ji lze sušit ve stínu, vždy za dostatečného proudění vzduchu. Meduňku je možné sušit i ve svazečcích. Pozor, snadno se zapařuje a černá. Nať meduňky balíme do papírových obalů nebo jutových žoků.

SESYCHACÍ POMĚR: 5:1