PAMPELIŠKA LÉKAŘSKÁ - kořen

PAMPELIŠKA LÉKAŘSKÁ (Taraxacum officinale), slov. Púpava lekárska

LIDOVÉ NÁZVY: Smetanka, husí kap, lví zub, mlíč, mlíčí, hadí mlíčí, kačenec, kačinec, lucerničky, lucerny, mléč, mlíčňák, odvančík, pampalíšek, pampelíček, pamprlice, pampuliška, pampuška, pleska, plečka, pleška, pupava, smetaník

 

DOBA SBĚRU: duben – květen, srpen – září

POPIS: Vytrvalá rostlina s dutými, až 30 cm vysokými stvoly a s přízemní růžicí laločnatých listů. Kořen je vřetenovitý, hrubě vrásčitý, bezlistý stvol je zakončen úborem žlutých jazykovitých květů. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi s bílou šťávou. Plodem jsou nažky s chmýrem, tvořící v konečném stadiu kouli. Kvete od května do září.

 

 

POUŽITÍ
Pampeliška povzbuzuje činnost trávicích orgánů a sekreci trávicích šťáv. Používá se také jako močopudný prostředek. Celkově posiluje organismus, a právě díky tomu je součástí jarních bylinných kůr.

SBĚR
Výskyt: Na loukách, mezích pastvinách, na zahradách
Způsob sběru: Kořen pampelišky vyrýváme rýčem nebo dloubákem, můžeme vykopávat i motykou. Vždy jej sklízíme i s natí, kterou dodatečně odstraňujeme. Pamatujeme, že mohutnější kořeny bývají na vlhčích místech, na suchých loukách jsou kořeny slabé. Oklepané kořeny ukládáme do košíků. Před sušením odřízneme nať s krčkem kořenu, odstraníme hlínu a opereme ve vodě.

SUŠENÍ
Pampeliškový kořen po vyprání a odkapání sušíme teplem umělým do 50°C. Správně usušený kořen se s praskotem láme a na lomu je bílý, uprostřed sametově žlutý. Špatně usušený kořen se ohýbá a později plesniví. Balíme do pevných papírových nebo propylenových pytlů.

SESYCHACÍ POMĚR: kořen – 5:1